O mně

Tak to jsem já
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně
O mně

Jsem Taras Povoroznyk, ale kamarádi mi říkají Tary.

 

Jsem parkourista.
Jsem youtuber.
Jsem rebel.

Živím se tím, co mě baví. Dělám parkour, natáčím videa. A všechno, co umím, se snažím předávat dál – proto pořádám Tary Campy a Tary Workshopy. Zároveň se starám o svou parkourovou značku Enjoy the Movement.

Jak se to stalo? Jeden film mi změnil celý život. Jmenoval se Yamakasi a probudil ve mně touhu „být svobodný a volně se pohybovat“. Díky tomu jsem ve svých dvanácti letech začal skákat a překážky vnímat jako novou výzvu. Ten film mě nasměroval k parkouru, kterému jsem se pak začal opravdu aktivně věnovat v roce 2008 – po zhlédnutí filmu Okrsek 13.

V Česku jsem tehdy žil teprve třetím rokem. Pocházím totiž z Ukrajiny. Když jsem se přistěhoval do Říčan u Prahy, kde stále žiju, neměl jsem to snadné – nejdřív mě spolužáci šikanovali kvůli mému původu, pak i kvůli barvě pleti, protože jsem byl z nějakého záhadného důvodu snědší, než Ukrajinci bývají. A nakonec mě šikanovali i kvůli parkouru.

Dnes už jsou naše vztahy v pohodě. Bývalí spolužáci vidí, že co dělám, má nějaký smysl. Snažím se, aby můj YouTube kanál, který má přes 750 tisíc odběratelů, fanoušky nejen bavil, ale aby jim taky něco dal. Hrozně si vážím toho, že mohu inspirovat spoustu dětí a motivovat je k pohybu. Největší radost mám z toho, že se parkour stal součástí jejich životů.

Proto také pořádám různé parkourové akce. Zorganizoval jsem přes 120 workshopů, stovky Tary kroužků, desítky nočních akcí s názvem Enjoy the Night a přes 50 turnusů Tary Campů.

Co o mně možná nevíš – mám i kaskadérské zkušenosti, které jsem uplatnil třeba ve filmech Lovci a oběti (2015) nebo Decibely lásky (2016), ale taky při natáčení spousty reklam.

Dál se budu snažit, aby široká veřejnost neviděla parkouristy jako chuligány, kteří ničí jejich město, ale aby lidé pochopili, že se jedná o skutečné umění pohybu. A že je to pro mladé lidi skvělá aktivita.

 Budoucnost patří pohybu a parkouru